Každý Slovák platí za elektřinu, vodu, plyn a topení v průměru 190 eur měsíčně. To tvoří přibližně čtvrtinu disponibilního příjmu a každý měsíc je tou největší finanční zátěží většiny domácností. Lidé, kteří však žijí ve městech, kde jsou vyšší náklady na bydlení, musí mít k dispozici více peněz, aby to měli z čeho utáhnout.
Ukazuje to průzkum Poštovní banky, který nedávno realizovala společnost 2muse. Bydlení v jiném kraji však nepřináší výrazně snížení podílu tohoto výdaje na příjmech. Na Slovensku totiž platí, že tam, kde jsou náklady na dům a byt nižší, tam jsou většinou nižší i výdělky. „Čím méně vyděláváme, tím více nám bydlení z výplaty ukrojí. Největší tíhu osobních nákladů na bydlení z tohoto důvodu pociťují v Trnavském kraji. Bydlení je však nejdražší v Bratislavě, kde stojí o téměř 100 eur více než je průměr na Slovensku. Nejnižší výdaje mají na východě země, v Trenčínském a v Nitranském kraji,“ objasňuje Lýdia Žáčková, mluvčí Poštovní banky. Podobnou část disponibilního příjmu jako našinci, dávají k bydlení i domácnosti v Německu či ve Švýcarsku.
Pro více než 78 procent Slováků s nejnižším příjmem, kteří mají hypotéku, jsou náklady na bydlení velmi zatěžující a patří do ohrožené skupiny obyvatel. Bydlení jim totiž bere přes dvě pětiny disponibilního příjmu. Odhalil to takzvaný ukazatel přílišné tíhy nákladů na bydlení podle OECD, který bere v úvahu výdaje zahrnující hypoteční náklady, nájemné, jakož i náklady na pojištění, povinné poplatky za služby, pravidelnou údržbu a opravy, daně a energie. Pokud tyto výdaje tvoří více než 40 procent disponibilního příjmu, lze mluvit už o přílišné tíze nákladů.
Tuto finanční tíhu nejhůře snášejí osamělí rodiče nebo vícedětné domácnosti (3 a více dětí). Rozdíly mezi kraji nejsou velké, výjimkou jsou jen Košičané, kteří pociťují zátěž těchto výdajů více než v ostatních končinách Slovenska. Velmi podobně jsou na tom i naši polští a čeští sousedé. V Maďarsku a v Chorvatsku je nízkopříjmové obyvatelstvo ještě výrazněji zasaženo, téměř 90 procent z nich dává na bydlení více než 40 procent svého příjmu. V Řecku, Rumunsku, Bulharsku a v Litvě ponese přílišnou tíhu nákladů na bydlení až 100 procent lidí s nejnižšími příjmy.
Podle odhadů platí vícečlenné domácnosti na Slovensku za bydlení přibližně tolik jako ty menší. Velké rozdíly v hrazené částce nejsou ani u rodin s dětmi oproti těm bez dětí. Pět a vícečlenné domácnosti platí v průměru 250 eur měsíčně. Slováků žijících v pronájmu stojí bydlení přibližně o 50 eur na osobu více než vlastníků nemovitostí. Průměrná slovenská domácnost zatížená hypotékou si na střechu nad hlavou musí měsíčně vyčlenit v průměru 514 eur.
Kromě toho, že mnoho financí utrácíme na bydlení, dokážeme si i něco ušetřit. Dokonce, poprvé v historii si dokážeme měsíčně odložit více než 100 eur. Vlivuje na to dobrý ekonomický růst, oživení trhu práce, pokles míry nezaměstnanosti či růst mezd. Více než pětina Slováků (22 procent) si proto podle Kateřiny Muchové, analytičky Slovenské spořitelny spoří či investuje, a to více než před dvěma či třemi lety.
„Hlavními důvody jsou vyšší příjem domácnosti, snaha naspořit si například na vlastní bydlení či nové zaměstnání. Polovina Slováků si odkládá měsíčně stejnou částku jako v nedávné minulosti. Hůře je na tom více než čtvrtina lidí (27 procent). Nejčastějším důvodem jsou vyšší životní náklady při nezměněném příjmu, nižší příjem domácnosti, odchod do důchodu či vyšší výdaje na rodinu, například z důvodu narození dítěte,“ objasňuje Muchová. Nejčastější motivací proč si Slováci odkládají peníze je finanční rezerva pro případ nouze (94 procent). Kromě toho investují nebo si spoří i na menší či větší nákupy, nebo na rekonstrukci vlastního bydlení (70 procent).
